K zamyšlení: Kdo je vlastně mimo?

Je teplý jarní večer, ještě se nesetmělo a na zastávce čeká na autobus 5 lidí. Na začátku nástupního ostrůvku nalezneme 4 osoby:
- chlapce, sedícího na lavičce, co na svém chytrém telefonu přepíná mezi on-line seznamkou a aukci, kde se za výhodnou cenu draží ještě ,,vymakanější" telefon než v rukou svírá on.
- telefonující mladou ženu, co se po pár panácích na jehlových podpatkách opírá o značku zastávky. Neomezený tarif jí dovoluje, aby své kamarádce dopodrobna vylíčila události dnešního odpoledne v baru, kde u svých mužských přátel slavila úspěch, jelikož ji stále na něco zvali.
- ženu středních let, které před chvíli skončila pracovní doba. Nehnutě stojí, kouká před sebe a přehrává si v myšlenkách svůj den v zaměstnání, zda udělala vše, co měla. Pak rychle přepne na to, co musí zítra hodit do pračky a přemýšlí, zda má doma opravdu všechny ingredience, aby mohla manželovi upéct dort, protože dnes má narozeniny.
- mladíka se sluchátky, nervózně přecházejícího.
Na druhém konci zastávky stojí dívka a s lehkým úsměvem si prohlíží přilehlé stromy a rozkvetlý keř. Kochá se krásou přírody a poslouchá zpěv ptáků.

Chodícímu mladíkovi právě dohrála jedna rychlá písnička, koukne se na opodál stojící dívku. Je oblečená ležérně, nemá na sobě nic přiléhavého, vyzývavého, či-li nic, co by ho na první pohled přitahovalo. Při pohledu na její spokojený výraz pohrdavě prohodí: ,,Tak ta je úplně mimo!"
Žena středních let, která se už také po dívce ohlédla, řekne: ,,To jsou asi drogy, alkohol nebo jiná závislost."
,,Jo no!" Přitáká mladík, ale jelikož už mu zase hraje další tuc tuc skladba, ponoří se do jejího poslechu. Co na tom, že si před chvílí ,,šlehl" jakéhosi prášků, aby za kámošema přijel už v dobré náladě.
Telefonující slečna jen na momentík zpozorní, co ti dva mají. Nevzbudí to u ní prazvlaštní zájem, dál raději kamarádce na telefonu vypráví: ,,Od včerejšího oběda jsem nic nejedla a dnes jen suchary, abych se do těch džín dostala. A stálo to za to! Jsou tak uplé, věděla jsem, že si mě Martin bude víc všímat!"
Sedící mladík ani nezvedne oči od telefonu. Ještě nikdy s holkou nechodil, stydí se v reálu s nějakou jen promluvit nebo se na ní déle podívat. On-line seznamka je o tolik jednodušší!
,,Musím si dávat bacha na různé závisláky! Ještě, že teď kolem mne jsou normální lidi!" Říká si v duchu žena středních let.

Když přijede autobus a všichni do něj nastoupí, žena středních let si snaží sednout tak, aby byla co nejdál od té ,,zvláštní dívky".
Chlapec celou cestu kouká do chytrého telefonu, má radost, v aukci skutečně získal modernější přístroj.
Telefonistka dál vesele telefonuje.
Mladík stále poslouchá svůj hudební nářez a hlavou pohybuje do rytmu.
Dívka z okna pozoruje pestrost rozkvetlé jarní přírody. Všímá si upravených zahrádek, barevných květin, pejsků a kočiček za ploty.
,,Co tam jako vidí? Stromy, auta, lidi? Nechápu!" Pomyslí si žena středních let při krátkém pohledu na ni. Raději začne přemýšlet, jestli by si ráno neměla přivstat a umýt všechna okna. Za manželem se jistě staví jeho rodiče a tchýně je dost háklivá na úklid.

Později už v noci chlapec odkládá svůj chytrý telefon na noční stolek. Je značně rozladěný, poněvadž zjistil, že na trhu se objevil ještě lepší chytrý přístroj než ten, který dnes vydražil. Musel rychle sestavit inzerát k jeho prodeji, nechce ho. Jedna on-line dopisovatelka ho pozvala na rande. Pod hrůzou skutečné reálné schůzky jí odpověděl, že je již zadaný, smazal si celý profil na seznamce a založil nový na jiných stránkách. Dvě hodiny se bude převalovat v posteli než se jeho mozek uklidní, odreaguje se z on-line prostředí a on usne.

Nadšenkyně pro nekonečně dlouhé telefonní hovory už doma několik hodin zvrací. Pozdě zjistila, že panáky na hladový žaludek nejsou vůbec dobrá volba. Kamarádka, se kterou si volala, jí zavěsila. Nerada prý poslouchá dávivé zvuky. Slečna projíždí své telefonní kontakty v mobilu a přemýšlí, komu by i přes svou nevolnost mohla zavolat, kdo by byl tolerantní vůči nechutným zvukům.

Žena středních let po příchodu domů musí vyvenčit psa. Syn na to neměl čas, hodiny hraje důležitou počítačovou hru. Žena se psem obchází dům, stresuje se, protože si uvědomila, že v práci špatně založila jeden dokument. Vůbec jí nenapadne, aby všechny starosti hodila za hlavu, uvolnila se a vychutnávala si kouzlo večerní procházky. Nevnímá vůni přírody, zpěv ptactva ani krásu okolní flóry.
O něco později z postele kouká na jednoduchý seriál, ne proto že by ji tolik bavil, ale dívají se na něho všechny kolegyně ze zaměstnání, tak aby měla o čem mluvit. U toho si v hlavě přehrává, co všechno je třeba ještě uklidit.
Vedle ní leží manžel, na břiše má položený notebook. Nestará se, co jeho ženu trápí, místo toho odpovídá na spousty gratulací od přátel na facebooku. Kdysi si přidal všechny své bývalé spolužáky a kolegy. Nyní kroutí hlavou, jestli má smysl, aby mu k třicátýmdevátým narozeninám přál někdo, s kým naposledy seděl ve dvanácti letech v lavici. Bojí se někomu neodpovědět, v práci ho totiž mají povýšit, nechtěl by někoho urazit, protože neví, kdo za jaké nitky tahá.
Oběma pak trvá hodinu než konečně usnou.

Vyznavač šíleně rychlé hudby paří celou noc s kamarády v tématických klubech, občas si dají ,,do nosu", popíjejí, balí vyzývavé slečny. Podařilo se mu posbírat několik telefonních čísel, jenže ráno bude mít takové okno, že si jen stěží přiřadí ke každému uloženému jménu konkrétní obličej.
Zpátky na zastávku dojel, ale už nemá sílu dojít k sobě domů, leží na lavičce a vše mu příjde nádherné: stromy, odpadky v koši, přejetý pták na cestě. ,,Už jsem jako ta holka!" Zahihňá se při vzpomínce na onu dívku, která také večer čekala na autobus a usíná.

Co tedy dělá ta dívka? Spokojeně spí ve své teplé posteli. Po příchodu domů napsala dvě obyčejné smsky. Jednu sestře, že dorazila k sobě v pořádku a že jí děkuje za příjemné odpoledne. Druhou zprávu napsala svému chlapci. Odpověděla mu a popřála mu, ať mu jeho noční směna rychle uteče. Večer si pak četla zajímavou knížku. Četba ji příjemně unavila, takže po zhasnutí lampičky okamžitě usnula.

Tento příběh je k zamyšlení. Kdo je vlastně mimo?